Přeskočit na hlavní obsah

Cesta domů + bonus: výlety v Polsku



Hned první den, přestože jsme vyjeli až odpoledne, jsme dojeli až do Kaunasu a přespali v autě na lesním parkovišti.

Z dálnice jsme sjeli jen jednou (🠉), ale do Ruska jsme nezabloudili (🠈).

První část byla dobrá. Na Litevsko-Polských hranicích nás čekaly dvě hraniční kontroly a mezi Suwałkami a Łomżou nám mávaly děti ze zadního sedadla auta před námi, tak jsme mávali zpátky a mě těšilo, že tato kratochvíle od mých dětských let nezanikla.


A dojeli jsme až kousek za Ostrów Mazowiecka.

Oranžová kontrolka omezeného posilovače brzd se rozsvítila už v kempu u Nurmes, zhruba v době, kdy byla v klimatizaci vosa, ale to nebyla nebezpečná závada a servis by asi trval, tak jsme doufali, že dojedeme do Brna. Teď se ale rozsvítila červená.


Itinerář výletů po Polsku:

Pátek:

  • 12:21 - Buzz má 12 %
  • 13:00 - Buzz má 80 %
  • 13:02 - rozsvěcuje se červená kontrolka
  • 13:07 - voláme české asistenčce
  • 13:25 - volá nám globální asistenčka
  • 14:17 - volá nám Polská odtahovka
  • 15:25 - nakládáme Buzze na odtahovku
  • 16:40 - jsme v koloně v Ostrołęce
  • 17:05 - přijíždíme do v servisu  v Ostrołęce
  • cca 17:20 - dozvídáme se, že servis neservisuje náš typ auta
  • cca 18:00 -  přijíždíme do sídla odtahovky v Ostrołęce
  • 18:39 - ubytováváme se na Interhotelu v Ostrołęce

Sobota:

  • 8:10 - čekáme na odvoz odtahovkou z hotelu
  • 8:35 - nakládáme Buzze na odtahovku
  • 8:42 - jsme štastní, že jedeme do servisu ve Varšavě, který má být otevřený
  • 9:29 - dozvídáme se, že servis dnes neservisuje, i když mají otevřeno
  • 9:30 - dozvídáme se, že žádný servis dnes neservisuje, i když mají otevřeno
  • 10:25 -  přijíždíme do servisu Varšavě
  • cca 11:00 - zjišťujeme, že otevřou v pondělí, mají pak až dva dny na to, aby to začali řešit a klidně to může trvat dlouho, tak řešíme, co dál
  • 13:09 - odjíždíme vlakem z Varšavy


Zatímco jsme čekali na asistenčku, tak jsem vypozorovala, že vždycky někdo přijede, obarví si auto na růžovo, chvíli na něj kouká (asi přemýšlí, jestli se mu růžová líbí), a nakonec se rozhodne, že to není ten pravý odstín růžové, tak to zase odbarví.




Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Údolí řeky Tornio

Udělali jsme si výlet na místo, kde jsou šutry z doby, kdy tam byl ledovec. I nějaké kešky se pod kameny našly.      Sazenička i šutr.   Přilehlá cedulka ve spojení s Google překladačem říkají, že tohle je "low-nutrient scum".   Zúžení. Důkladně značené, aby člověk nespadl do bažiny.     "Hora" Aavasaksa. Neobvyklé na ní prý není převýšení, ani krásné výhledy, ale to, že je ve Finsku nejjižnějším místem, kde lze pozorovat půlnoční slunce.    Křivý borovice dělá křivými sníh. Kafe jsme si tu nedali, ale až budu někdy psát recenzi nějaké špatné restaurace, tak použiju tu poslední větu.
1 komentář
Další informace

Za polárním kruhem

  Konečně jsme se dostali do Finska a po Švédsku oceňujeme kryté koty, vychytané posuvné rošty a zásoby dřeva.   Při krátké zajížďce do Švédska je Buzz zmaten a říká nám, že 69 km zabere 1:50 h, z toho hodinu zabere posledních 6 km. Moje hypotéza je, že neposune čas při cestě do té zastávky ve Švédsku, protože by se dostal do minulosti, ale posune pak čas při cestě zpět do Finska. Nápis na sporáku v kempu Google překládá jako "je čas na náklonnost". Zapnutý sporák sám o sobě nic nedělal a projevy náklonnosti ke sporáku taky nefungovaly. Až po přeložení manuálu jsem zjistila, že je potřeba nastavit minutku. Taky jsou tu zas všude kartáče na boty. Ale nevím, jestli by to na naši zimu nebyl overkill. Po cestě do druhého kempu jsme si zašli v Rovaniemi do muzea Arktikum a strávili tam skoro čtyři hodiny. Na ukázku mám aspoň tenhle zajímavý sport a můžete hádat, co je to dole za roztomilé zvířátko. Druhý kemp je zatím úplně nejvíc super. Má jezero, levnou saunu, spoustu ohnišť, b...
2 komentáře
Další informace

Země bříz, borovic, borůvek a brusinek

  Našli jsme brusinky, ale taky asi dřín švédský a ostružiník skalní. Obojí je prý jedlé, ale ne moc dobré, tak to nejíme. Ostružníku tu moc není. Fotila jsem jej jen při silném dešti, a když jsem se pak chtěla vrátit později, už byl posekán takovým tím podél-cestným sekačem. Hádám, že vždycky někdo přijde a na konec žlutého drátu připojí nějaké zařízení na přehrávání hudby, aby se pan Břízák v lese nenudil. Docela nám tu pršelo a předpověď nebyla příliš spolehlivá, protože záleželo, kudy zrovna déšť půjde a podle toho bylo buď sucho nebo slejvák a nic mezi tím. Ale aspoň teplota je tu stabilně příjemných 18-21˚C, ať už prší nebo svítí slunko. Je to los? Nebo jen Mickey Mouse pod peřinou?
1 komentář
Další informace