Přeskočit na hlavní obsah

Tampere

Tampere bylo poslední delší zastávkou ve Finsku. Helsinky jsme si už prohlédli dvakrát, tak Pavel vymyslel, že navštívíme jiné velké město.

🠈 Já a zaujetí dole se připravujícími lany a helmami.

🠋 Pavel a Nokia aréna.


Park v Tampere byl velký, lesnatý a plný běžců.

Pak jsme šli do čtvrti Pispala, která je na nejvyšším eskeru ve Finsku, takže tam mají strašně moc schodů. Na některých prý trénují hokejisti a jiní sportovci běhání nahoru a dolů.


Na oběd jsme šli do Pizzerie Napoli a byla to jedna z nejlepších restaurací, ve kterých jsem kdy byla.

Velkou část dne nám pršelo. Tady jsme se zastavili pod stromy u venkovního koncertu a běžeckého závodu.


Večer na nás v airbnb bytě čekala skvělá maličká sauna.

Chtěli jsme jít ještě do muzea her, ale o jeho existenci jsme se dozvěděli až v pondělí a to měli (stejně jako většina finských muzeí) zavřeno a v úterý už to časově nevycházelo, protože už jsme měli koupené lístky na trajekt. Tak se sem asi budeme muset někdy vrátit.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Údolí řeky Tornio

Udělali jsme si výlet na místo, kde jsou šutry z doby, kdy tam byl ledovec. I nějaké kešky se pod kameny našly.      Sazenička i šutr.   Přilehlá cedulka ve spojení s Google překladačem říkají, že tohle je "low-nutrient scum".   Zúžení. Důkladně značené, aby člověk nespadl do bažiny.     "Hora" Aavasaksa. Neobvyklé na ní prý není převýšení, ani krásné výhledy, ale to, že je ve Finsku nejjižnějším místem, kde lze pozorovat půlnoční slunce.    Křivý borovice dělá křivými sníh. Kafe jsme si tu nedali, ale až budu někdy psát recenzi nějaké špatné restaurace, tak použiju tu poslední větu.
1 komentář
Další informace

Za polárním kruhem

  Konečně jsme se dostali do Finska a po Švédsku oceňujeme kryté koty, vychytané posuvné rošty a zásoby dřeva.   Při krátké zajížďce do Švédska je Buzz zmaten a říká nám, že 69 km zabere 1:50 h, z toho hodinu zabere posledních 6 km. Moje hypotéza je, že neposune čas při cestě do té zastávky ve Švédsku, protože by se dostal do minulosti, ale posune pak čas při cestě zpět do Finska. Nápis na sporáku v kempu Google překládá jako "je čas na náklonnost". Zapnutý sporák sám o sobě nic nedělal a projevy náklonnosti ke sporáku taky nefungovaly. Až po přeložení manuálu jsem zjistila, že je potřeba nastavit minutku. Taky jsou tu zas všude kartáče na boty. Ale nevím, jestli by to na naši zimu nebyl overkill. Po cestě do druhého kempu jsme si zašli v Rovaniemi do muzea Arktikum a strávili tam skoro čtyři hodiny. Na ukázku mám aspoň tenhle zajímavý sport a můžete hádat, co je to dole za roztomilé zvířátko. Druhý kemp je zatím úplně nejvíc super. Má jezero, levnou saunu, spoustu ohnišť, b...
2 komentáře
Další informace

Země bříz, borovic, borůvek a brusinek

  Našli jsme brusinky, ale taky asi dřín švédský a ostružiník skalní. Obojí je prý jedlé, ale ne moc dobré, tak to nejíme. Ostružníku tu moc není. Fotila jsem jej jen při silném dešti, a když jsem se pak chtěla vrátit později, už byl posekán takovým tím podél-cestným sekačem. Hádám, že vždycky někdo přijde a na konec žlutého drátu připojí nějaké zařízení na přehrávání hudby, aby se pan Břízák v lese nenudil. Docela nám tu pršelo a předpověď nebyla příliš spolehlivá, protože záleželo, kudy zrovna déšť půjde a podle toho bylo buď sucho nebo slejvák a nic mezi tím. Ale aspoň teplota je tu stabilně příjemných 18-21˚C, ať už prší nebo svítí slunko. Je to los? Nebo jen Mickey Mouse pod peřinou?
1 komentář
Další informace